Prodej obrazů renomovaných autorů: Rittstein Michael, David Jiří, Valečka Jaroslav, Petrbok Jiří, Císařovský Tomáš, Lamr Aleš, Trabura Roman, Salák Milan, Daněk Zdeněk, Houska Jiří, Franta Roman, Fexa Marek, Načeradský Jiří, Novák Rostislav, Novák Vladimír, Příkaský Pavel, Spěváček Jan, Vosecký Ivan, Zvěřinová Lenka, Besta Pavel, Drahotová Veronika, Hudziec Roman, Chlup Jan, Jiříčková Alexandra, Orlita Lukáš, Ondroušková Zuzana, Perič Milan, Říhová Alžběta, Spěváčková Eva, Šrajerová Nikola, Váradiová Markéta, Vojnárová Jana
Objednat+420 775 706 023

31 – DOBRÉ DNY

Výstava Dobré dny představuje tvorbu Elišky Jakubíčkové ( AVU, 1993, prof. Jiří Načeradský, Zdeněk Beran) z posledních let, většinou letošního. Obrazy vznikaly v průběhu všedních dnů a jejich motivy a vnitřní impulsy přicházely někdy zcela letmo a nečekaně.

 Malba Elišky Jakubíčkové se dá formálně definovat jako abstraktně gestická. Vychází z konkrétních předloh nebo zážitků. Jednotlivé  motivy, obvykle bez fotografických záznamů, ale zachycené v kresebných skicách,  jsou  jakési paměťové stopy redukovány do  informací, které  neodkazují jen k  existenci jednotlivých předloh a inspiračních zdrojů, ale vypovídají i o dalších smyslových a emocionálních datech (nálada, barva, chuť apod). Je to např. patrné s obrazů s názvy Muž v čepici – portrét z ulice nebo Muž s hlavou v oblacích, které vytvářejí tématicky diptych.

     Předlohy jsou pro autorku počátečním bodem a východiskem k obrazům, jejichž forma krystalizuje v průběhu  práce, ale která se k tomuto východisku, počáteční inspiraci, neustále odkazuje. Tento způsob postupu je patrný i z dalších obrazů. Autorka nikdy nemění původní smysl a obsah svých maleb.  Její přístup je ovšem mnohovrstevnatý, rozprostřen do celého lidském vědomí, obrácen nejenom ke smyslům, ale i citům a intuici. Malba je takto konfrontováno nejenom s prvopočátečním časovým stavem, ale dáváno do spojitosti s jinými. Je relativizována a podrobováno zvl. formální interpretaci.

    Výtvarný jazyk, který Eliška Jakubíčková vytváří a s kterým pracuje, je jazykem neustálých proměn, na jejich obrazech divák nenajde nic fixicistního, vše je v pohybu .  Malířské gesto je dotvořené dynamickou kresbou s často syrovou barevností zelených, žlutých a červených tónů propojených dominantní černou.

     Z toho pramení í časovost obrazů inspirovaných pobytem v krajině, kromě již zmiňovaných i dalších, např. Obzor, Léto, Krajina nebo Dobrý čas. Figurální kompozice zachycují opět lidské tělo v pohybu, např. v obrazech   Přemet nebo Smlouva. Obrazy Básník a Tvář jsou   analýzouformy lidského těla na rozdíl od předešlých dvou, které jsou analýzou tělesného pohybu. Příznačné pro malbu Elišky Jakubíčkové ovšem je, že chápe čas a prostor  jako dvě spojité entity, její obrazy jsou v jistém slova smyslu prožitkem, který předbíhá racionální pojmový aparát. Zvl. obrazovou intencí, jež chápe uměleckou tvorbu jako proud živé energie, jako něco , z čeho se teprve rodí náš obraz světa chápaný v logických  souvislostech a jeho celku.  

Zvláštní charakter jejích děl vyplývá i z propojení tvarů figur a krajiny.  Autorka relativizuje rozdíly obou skutečností / figury a okolí/. Divák má pocit propojenosti obou, jakoby šlo o jednu podstatu a princip. Vše se odehrává na obraze, jehož abstrahovaná forma občas více než iluzivní skutečnost připomíná  svět silných a slabých interakcí z  kvantové teorie. To, co zůstává jako finální vizuální záznam, je zkušenost jako zážitek a jako proces, jehož podstata je sice zahalena tajemstvím, ale kterému se můžeme skrze umělecké dílo více přiblížit. Poetičnost i syrovost provedení jednotlivých obrazů má ve svém genetickém kontextu toto zdůvodnění, ačkoliv barva někdy nabývá inspiračně symbolického významu ( např. v obraze Krajina v poledne), nebo až v nezvykle plošném tvaru černé a červené  barvy na obraze Oblíbené místo.  Právě to, co má býti, je zachyceno malbou na ploše , která je monumentalizována do velkých kompozičních formátů. . Obsahuje veškerá uvedená data, takže výsledek je harmonickou redukcí poněkud složitých procesuálních mechanizmů. 

Miroslav Pesch               

fotogalerie z vernisáže           

WordPress Image Lightbox