Jiří David

Jiří David  na Benátském bienále.

Český pavilon v Benátkách doporučuje Guardian, s Davidovou malbou se pořizují selfie

 

  • Projekt Jiřího Davida pro Benátské bienále zařadil britský deník Guardian mezi 15 nejlepších z celé akce.
  • Český umělec vystavuje variaci na Apoteózu z dějin Slovanstva, poslední z obrazů Alfonse Muchy z cyklu Slovanská epopej.
  • David dílo přemaloval černobíle, umístil před zrcadlo, v němž se divák spatřuje coby barevný Slovan, a ještě malbu na dvaceti místech upravil.

 

Od našeho zpravodaje z Benátek – Teprve teď, když z bienále umění v Benátkách odjeli kritici, se ukáže životnost projektu Jiřího Davida pro společný český a slovenský pavilon. Zatím se zdá, že David, jehož mezi 15 nejlepších z celé akce zařadil britský deník Guardian, "táhne". Po areálu zahrad Giardini se toulají drobná Japonka, muž v lennonkách i američtí senioři − a všichni si odnášejí plakáty, jichž David vytiskl 15 tisíc a které zdarma nabízí u východu z pavilonu.

To hlavní ale nespočívá v suvenýru z cest. Český pavilon, jenž stojí v sousedství Francouzů, Britů a Němců, už skrze stromy láká monumentálním nápisem na fasádě − Apotheosis.

Uvnitř divák vstupuje do prázdného bílého prostoru a teprve na opačném konci místnosti vchází do úzké uličky, kde se nad ním tyčí monumentální Davidova variace na Apoteózu z dějin Slovanstva, poslední z obrazů Alfonse Muchy z cyklu Slovanská epopej. David jej přemaloval černobíle, umístil před zrcadlo, v němž se divák spatřuje coby barevný Slovan, a ještě malbu na dvaceti místech upravil. Přibyl v ní muž v kápi teroristy, hajlující Slované či zakódované "odkazy" na jiné umělce.

Rozluštit je ale vyžaduje čas a ten návštěvníci bienále ne vždy mají. Na český pavilon, do nějž chodí odhadem 300 lidí za hodinu, proto reagují různě. Na některé Apoteóza působí jako ztlumení světel v divadle. "Shh! This is art!" napomíná Američanka šeptem ostatní.

Nejčastější reakcí na projekt, který se podle Davida zamýšlí nad pojmy národ či vlast, jsou "vlastenecké selfie" − lidé si je pořizují před zrcadlem a jeden z návštěvníků si pod obraz dokonce lehl, než byl ostatními vyzván, ať nepřekáží.

Davová mentalita vůbec funguje: do uličky lze vejít z obou stran, pročež návštěvníci často váhají, zda se v českém pavilonu "dává přednost zprava". Když chodí po jednom, vytvářejí v místnosti "hada". Další se ale blízkého setkání s Davidovým obrazem, na nějž si lze sáhnout, bojí, a do uličky ani nevkročí. A jiní nedojdou ani k uličce a z pavilonu odcházejí přesvědčeni, že Češi vystavili prázdnou místnost.

 

Zdroj: Hospodářské noviny. 15. května 2015

autor: Ladislav Paur
15. 05. 2015

 Prodej obrazů - showroom - Galerie XXL
poslední články:
 SETKÁNÍ
SETKÁNÍ
 Tomáš Císařovský
Tomáš Císařovský